Hlíva ústřičná

[dropcap]Č[/dropcap]eši houby milují a houbaření se často věnují i ti, kteří je ze svého jídelníčku vyřadili. Kapitální úlovek zkrátka potěší téměř každého a to bez ohledu na to, jestli se houbu chystá zkonzumovat, nebo ne. Houbaření se však dnes věnovat nebudeme – středobodem našeho zájmu se stal unikátní kousek, který si můžete vypěstovat ve sklepě nebo na zahradě i vy. V posledních letech stoupá zájem o méně tradiční druhy hub a ta naše mezi ně bezesporu patří. O hlívě ústřičné a jejích zázračných účincích jste již jistě někdy slyšeli…

Hlívě ústřičné se v našich klimatických podmínkách daří a roste zde hned několik druhů. Hlívá ústřičná je ovšem nejhodnotnějším. Roste od října do února, tedy i během mírnější zimy. Její jazykovitý až vějířovitý klobouček má cca 40 až 200 mm a popelavě šedou barvu (občas s nádechem do modra). Lupeny hlívy ústřičé jsou vysoké a mají bílou až zašedlou barvu. Jsou značně sbíhavé na nohu houby (třeň), která je krátká (někdy je téměř nepatrná), tuhá a bílá. Houba se vyskytuje poměrně hojně a to v trsech či na kmenech a pařezech listnáčů. A co je na ní tak zvláštního? Proč se právě tato houba těší nebývalé oblibě a každý o ní mluví v superlativech?

Něco na té houbě je

Složení hlívy ústřičné je naprosto unikátní. Hlíva obsahuje vitaminy řady B, D, C a K, spoustu stopových prvků (železo, draslík, zinek, selen, jód, sodík, fosfor, bór), ale také beta 1,3-D glukany, důležité proteiny, enzymy, aminokyseliny, steroly, pestrou škálu cukrů, mevinolin a další účinné látky. A pokud vám chemická označení nic neříkají, vězte, že se jí „elixír věčného mládí“ nepřezdívá nadarmo. Dodává organismu potřebné látky a zajišťuje jeho správné fungování. Představuje ideální podpůrný prostředek v době rekonvalescence a vrátí vám vitalitu a energii. Hlívu mohou užívat i diabetici, lidé dodržující bezlepkovou dietu, těhotné a kojící ženy.

Evropská novinka, čínská klasika

Houby jako je hlíva ústřičná si v posledních letech oblíbily evropské farmaceutické společnosti a přidávají je do přípravků pro udržení zdraví. V tradiční čínské medicíně se však léčivé houby objevily před více než 2000 lety. Staří Číňané moc dobře věděli, že látky obsažené v houbách podporují obranyschopnost a celkové fungování organismu a nedali na ně dopustit. Hlíva ústřičná je momentálně středem zájmu vědců, kteří po analýzách její účinky potvrzují. Pravidelná (tedy každodenní) konzumace je údajně znásobuje.

Jak pěstovat hlívu ústřičnou doma?

A teď to nejdůležitější. Hlívu ústřičnou si můžete koupit ve speciálních přípravcích, nebo si ji vypěstovat sami. Pěstování hlívy je poměrně snadné a nebudete k němu potřebovat specifické podmínky. Jako pěstírna vám poslouží sklep nebo zahrada.

Houba vytváří plodnice na kmenech stromů a to především listnatých. Kulturu tak můžete založit na špalku z jasanu, ořešáku, osiky či jiného listnáč, ale také na kukuřičné palici nebo slámě. Místo, kde chcete hlívu pěstovat, naočkujte ztrouchnivělým dřevem, které je pokryto rostoucí hlívou, případně koupenou sadbou. Pro pěstování je ideální je teplé a vlhčí prostředí (teplota kolem 25°C, relativní vlhkost vzduchu 90-100 %). Za těchto podmínek hlíva proroste do dřeva za 2 – 3 měsíce. V tomto období je vhodné umístit špalek do umělohmotného pytle. Poté, co hlíva proroste dřevem, ji umístěte na stinné místo (pod stromem či přístřeškem), mezi keře nebo do vysoké trávy. Účelem je ochránit špalek před vysoušením. V případě potřeby ho neváhejte zalít vodou.

Pěstování hlívy ústřičné je velmi levné a jedinou investicí je případná koupě prvotní sadby (nebudete-li sbírat volně rostoucí). V dalších letech jen sbíráte plodnice.

[box type=“info“ ]

Tip na závěr

Plodnice se na hlívě ústřičné objevují až po prvních ranních mrazech v podzimních měsících. Přesto však existuje způsob, jak plodnice sklízet již během léta. Místo hlívy ústřičné naočkujte alternativu v podobě hlívy plicní.

[/box]