Designová dílna, fabrický styl, kov a dřevo – na otázky odpovídá Simona a Petr Bohatí

Dovolte mi představit vám velice zajímavou designovou dílnu – KOVANÝ PETR z Jindřichova Hradce, kterou provozují majitelé Simona a Petr Bohatí. Tato dílna měla být nejdříve kovárnou, ale změnila směr výroby na designovou dílnu, kde se pracuje nejen s kovem, ale i se dřevem. Moc děkuji, že si na mě udělali čas a poskytli mi informace, o které se s vámi mohu teď podělit.

Všimla jsem si na internetu, že jste kovářství spojili s dalšími prvky a vytváříte nádherné věci do interiéru a exteriéru. Přibližte nám, prosím, kde se Vaše designové kovářství nachází a řekněte našim čtenářům něco více o sobě a o tom, co tvoříte a jaké byly počátky

Ano, je pravda, že jsme začali budovat naši dílnu jako kovárnu, ale tento název vnímáme spíš jako označení technické. Od samého začátku jsme věděli, že chceme vytvořit designovou dílnu a že kovářská práce bude prostředkem pro výsledné vyjádření. Naše směřování určuje něco, čemu říkáme „jiný úhel pohledu“. Sbíráme věci zdánlivě zničené a odsouzené k zániku a snažíme se jim dávat nový smysl. S tím jsme přistupovali k rekonstrukci i vybavení našeho domu, který byl v minulosti vesnickou jednotřídkou, a s tím jsme také začali budovat naši značku.

Na úplném počátku byla jiná, obchodní činnost, která nás dlouhodobě neuspokojovala. Čím dál víc jsme chtěli vyrábět rukama a lákalo nás spojení starého dřeva a kovu. Činnost obchodní firmy jsme se rozhodli před dvěma lety ukončit a začali vyrábět první kousky, které lze rozdělit na dvě základní části, na interiérové vybavení a na venkovní použití.

Dílna se rychle rozvíjí, vyvíjíme novinky, přibývají zakázky.  Proto jsme se rozhodli z původních malých prostor dílnu rozšířit o novou kovárnu, jejíž stavbu plánujeme dokončit na jaře tohoto roku.

Vše vzniká v dílně u Jindřichova Hradce, zakázky buď rozvážíme, nebo posíláme poštou. Velkou radost máme, když k nám zákazníci zavítají osobně. Naše stránky: www.kovanypetr.cz fungujeme i na fb: Kovaný Petr – kovář – #DesignKladivem.

Jste velcí fandové architektury a designu, jak jste mi napsali do emailu. K čemu tíhnete konkrétně, co se Vám moc líbí a jakým směrem se ubírá vaše tvorba a realizace?

Co se týče architektury, není asi styl, který bychom preferovali, okouzluje nás secese a art deco stejně jako funkcionalismus a obecně máme rádi architekturu, která ctí své okolí, pracuje s krajinou a ve velké oblibě máme stavby, které jsou postavené z recyklátů, jsme například velkými fandy dobře postaveného kontejnerového bydlení. Friedensreich Hundertwasser  a  F.  L. Wright jsou nám bližší než Frank Gehry nebo Zaha Hadid. 

Zvláštní srdcovkou jsou pro nás staré fabriky a manufaktury a jsme velmi nešťastní z toho, jak v Čechách tyto stavby nenávratně mizí jedna za druhou. Fabrický styl se nejspíš také hodně odráží v našem designu, tomu se asi neumíme vyhnout a ani nechceme. Kdybychom zdědili starou fabriku, nejspíš máme uprostřed kuchyně soustruh jako součást kuchyňské linky a ponk jako jídelní stůl.

Nejste klasická kovárna, věnujete se designu. Nejste klasická truhlárna, ale rádi pracujete se dřevem, na kterém se podepsal čas. To je hodně zajímavé spojení – kov, dřevo, stáří. Dáváte věcem něco jako nový život, protože u Vás ožijí a předávají energii tam, kam putují. Musíte být zavaleni zakázkami už na celý rok. Nebo máte otevřené dveře i pro nové zájemce?

Ano, je to pravda. Staré dřevo nás velmi láká ze dvou důvodů. Ten první je autentická estetika, kterou nelze nijak nakašírovat. Pokud je nové dřevo „ostařeno“ různými technikami, je to vždy vidět. My jsme zvolili práci se dřevem, jehož zpracování je mnohonásobně složitější, ale přesto se domníváme, že právě jeho výsledná podoba vytváří základní design naší dílny.

Zvolili jsme si složitější cestu. Pro získání starého dřeva musíme udělat mnohem více než jen zajet na nejbližší pilu. Objíždíme celou republiku a ne zdaleka vždy je nabídka podle našeho očekávání a použitelná. I z toho, co máme k dispozici, vybíráme jen některé kusy a každou kovanou součást pasujeme přesně na každé dřevo zvlášť. Naše dřevo nemá přesné pravé úhly, což má své kouzlo, ale k výsledku se dobíráme velmi pracně. Není výjimkou, že máme dřevo staré 30 i více let, nyní se nám podařilo koupit omezené množství 70 let starého, velmi kvalitního dřeva.

Stejným způsobem přistupujeme ke kovářské práci. Navrhneme-li nějaký nový kus, jehož součástí je i dřevo, kované části musí být v souladu s výsledným vzhledem. Proto každý sebemenší kousek mnohonásobně prochází našim rukama, až po kované hlavy jednotlivých šroubů a ručně kované matice. Neuchylujeme se k překupovaným polotovarům, jak je dnes často zvykem, neboť chceme, aby každý kus byl originálem. I v případě, že vyrábíme pouze kované zakázky, například zahradní stojany, okenní ohrádky či garnýže, vycházíme ze stejného principu vlastního výrazu. 

Zákazníci k nám přicházejí neustále a výrobní termíny přizpůsobujeme konkrétní situaci. Zvláštní radost nám dělá, že se k nám mnoho zákazníků opakovaně vrací.  

Popište nám něco více o fabrickém stylu, v čem je zajímavý a jaký přesně je?

Máme na mysli fabriky z přelomu minulého století a jeho prvních let. Fascinuje nás, jak si majitelé dávali záležet na estetice, na souměrnosti, jak ctili okolí. Ale nejsou to jen fabriky, jsou to i nádraží, pasáže. Je to vznik litiny jako stavebního prvku, který dovolil zcela jiné stavební postupy. Paradoxně tak tehdy litina upozadila kovářskou práci, protože byla mnohem levnější, ale z druhé strany tak vzniklo mnoho skvostů, které bohužel mnohdy nenávratně ničíme. Celá Praha – Vysočany, Libeň, starý Žižkov, Smíchov – to vše byly čtvrti plné takových úžasných staveb a většinou je to vše pryč. Kolem měst mizí předměstí, která měla svou atmosféru, své typické autenticity a místo nich vyrůstají betonové průmyslové zóny. Je to strašlivé, urbanismus měst je zcela zničen, místo nich nastoupili developeři a drancují vše, na co dosáhnou. To je pro nás velmi depresívní.

Jaké jsou Vaše nejzajímavější projekty a realizace? 

Na to asi nedokážeme odpovědět. Každá zakázka nás posunuje dál a máme spoustu nápadů a plánů, mnoho z nich zatím jen v hlavě nebo jsou jen nahrubo nahozené na papíře. Máme jen dvoje ruce a velké množství zakázek, ale začal nám také pomáhat syn a doufáme, že se bude moci tento rok více zapojit. Jsme naštěstí na jedné vlně, což nás velmi těší.

Za nedílnou součást výroby považujeme i prezentaci naší práce. Velmi si dáváme záležet na fotografické dokumentaci jednotlivých kusů a i v tomto ohledu bychom se ještě chtěli dále posunout.

Budete se časem ve výrobě rozšiřovat? Je něco, co si chcete tento rok splnit?

Především chceme dostavět kovárnu, kterou jsme též pojali po svém. Na dvoře čeká velké tabulkové okno dobře sto let staré, pro které jsme jeli přes půl republiky a které je z bývalé kovárny a bylo odsouzeno k zániku. Stará plechová vrata by také skončila na šroťáku, ale my je znovu zasadíme. Takže je to sice obtížnější, ale my to jinak neumíme. Dál se chceme posunovat, vyrábět větší zakázky, v plánu máme například velký jídelní stůl.

Vzkaz pro naše čtenáře?

Pokud chtějí být obklopeni věcmi podle svého „úhlu pohledu“, ať nespěchají, ať si dají na čas. Ať zkusí nepodléhat nejjednoduššímu řešení. Sami máme tu zkušenost, že když jsme spěchali při rekonstrukci vlastního domu, udělali jsme pár chyb a utratili zbytečně mnoho peněz. Design je něco, co nám má být příjemné. Jako starý svetr, který je možná ošoupaný a má prodřené lokty, ale nám je to fuk, protože ho máme rádi.

Děkuji za krásný rozhovor a zajímavé informace pro čtenáře. Příště si řekneme o Vaši rekonstrukci staré sudeťácké školy a také o rekonstrukci domu. Už teď se na články těším. 

Fotogalerie s další ukázkou tvorby designové dílny:

 

 

(rozhovor a otázky: blogerka Michaella)