Mochyně okouzlí až po odkvětu

Je docela možné, že vám jméno rostliny mochyně nic konkrétního neříká, ale jistě jste ji už někde zahlédli. Její malé oranžové lampionky, které září v podzimních zahradách, vám budou určitě povědomé. Využívají se při tvorbě podzimních dekorací, dají se dobře sušit a některé odrůdy se pěstují dokonce pro jedlé a velmi zdravé plody. Hřejivá krása oranžových nadýchaných měchýřků upoutá pohled nejen na zahradě, neméně vynikne i ve váze, kde jim ani nemusíte měnit vodu a vydrží vám klidně i rok, dokud nevyblednou. Díky svým zářivým teplým barvám jsou ideální nejen do suchých vazeb, ale také se snadno kombinují s podzimními plody, jako jsou šípky, dýně, kaštany či kukuřice.

Nejběžnější odrůda

S mochyněmi se setkáte běžně v různých částech Evropy. Nejčastěji pěstovaným druhem u nás je velmi vitální mochyně Physalis alkekengi var. franchetii, která dorůstá výšky téměř 1 metr. Daří se jí na slunných stanovištích s propustnou půdou. Sazenice umisťujeme do zahrady až po květnových „zmrzlých mužích“. Přízemní mrazíky by totiž mohly uškodit mladým rostlinám. Jestliže se však na vaší zahradě uchytí, nemusíte se o ně již dále starat ani je množit. Rostliny se velmi spolehlivě množí samy podzemními oddenky. Někdy je dokonce zapotřebí omezit jejich růst a nedovolit jim rozšiřování do dalších částí zahrady, aby ji celou nezaplevelily.

Dekorační plody

V době, kdy rostlina kvete, je velmi nenápadná. Jakmile odkvete, na jejím stonku se pravidelně mezi každým listem začnou objevovat třešňovité plody obalené v neprůhledném oranžovém lampionku, který jako by byl z papíru. Lampionky jsou nejdříve zelené, stejně jako listy, poté začnou měnit barvu do žluta, až nakonec pěkně zoranžoví. Na záhonech se tak stanou doslova úchvatnou dekorací. Stonky určené pro aranžování řežeme v průběhu září a necháme je dozrát a prosušit v dobře větrané místnosti. Anebo je sušíme přímo ve váze, kam není potřeba dávat vodu. Ze stonků obereme nejprve listy.

Jedlé druhy mochyní

Plody dekorační mochyně židovské nejsou určeny ke konzumaci. Novým a jedlým druhem mochyní je mochyně mexická (Physalis ixocarpa), která má poněkud větší plod a tomu se říká tomatillo anebo také zelené rajče. Jedlé plody má i mochyně peruánská (Physalis peruviana). Tento druh je však o poznání citlivější na chlad než dekorativní mochyně židovská. Půda pro jejich pěstování se přihnojuje kompostem a plody se využívají podobným způsobem jako rajčata. Plody jsou nejen chutné, ale i velmi zdravé.