Podlahové vytápění

[dropcap]P[/dropcap]odlahové vytápění zažívá v posledních letech opravdový boom. Systém již není synonymem pro luxus, který si mohou dovolit jen ti nejmovitější a jeho cena je naopak poměrně přijatelná. Přichází mu na chuť stále více Čechů a v rodinných domech se objevuje velmi často. Pokud si pohráváte s myšlenkou, že si doma teplo od podlahy dopřejete i vy, měli byste se seznámit se všemi výhodami i nevýhodami.

Typy podlahového vytápění

V praxi se podlahové vytápění rozlišuje podle způsobu předávání tepla na sálavé a konvekční systémy.

Sálavé podlahové vytápění

Jak je patrné již z názvu, u tohoto typu podlahového vytápění dochází k předávání tepla sáláním. Systém lze opět rozdělit na teplovodní a elektrické vytápění a to v závislosti na tom, zda jsou v podlaze instalovány trubky s teplou vodou, nebo elektrické topné kabely.

Zdrojem tepla pro teplovodní sálavé vytápění může být plynový kotel, elektrokotel, tepelné čerpadlo, solární panely či jejich kombinace. Mezi další prvky, ze kterých se teplovodní soustava skládá, patří také expanzní nádoba, rozvaděč tepla, čerpadlo, potrubní rozvody, odvzdušnění apod. Jako palivo se využívá zemní plyn, elektřina, ale také tuhá paliva.

Elektrické sálavé vytápění se skládá z topných rohoží nebo pásů. V obou případech je systém sestaven z měděných elektrických odporových topných drátů, elektrického rozvaděče s pojistkami, připojovacího kabelu na napětí 230 V a kabelu s teplotní podlahovou sondou. K instalaci elektrického vytápění je nezbytná dostatečně dimenzovaná elektrický přípojka a rozvody.

Konvekční podlahové vytápění

Sytém je postaven na bázi předávání tepla prouděním. Skládá se z otopných těles nazývaných fan-coily, případně z podlahových konvektorů. Na rozdíl od prvků ze sálavé soustavy se nezabetonovávají do podlahy, ale ukládají do plechových vaniček.

Konvekční podlahové vytápění se v minulosti využívalo minimálně, ale v současnosti se uplatňuje stále častěji. Jejich nevýhody jsou podobné jako u klasických vytápěcích soustav využívající proudění, ale nezabírají prostor v místnosti.

A teď to nejdůležitější. Co můžete od podlahového vytápění čekat a s čím se naopak budete muset smířit? Sestavili jsme pro vás přehled největších výhody a nevýhod.

Výhody podlahového vytápění

Hned na úvod podotýkáme, že výhody u podlahového vytápění výrazně převažují nad negativy a i to je samozřejmě důvod, proč se v posledních letech neustále rozšiřuje.

Mezi hlavní výhody teplovodního podlahového systému patří vynikající rozložení teploty vzduchu v interiéru. U většiny otopných systému jsou teplotní rozdíly mezi podlahou a stropem mnohem výraznější a jedině podlahové vytápění zaručí takzvanou teplotní pohodu. V současnosti není znám systém, který by místnost vytápěl rovnoměrněji.

Dalším pozitivem je nižší teplota vody než v případě konvekčního vytápění radiátory. Materiál, ze kterého se systém vyrábí, proto není tak namáhán.

Charakter podlahového vytápění (tedy sálání tepla z podlahy a dobré rozložení teploty) lze snížit teplotu vzduchu o 2-3°C aniž bychom ji pocítili. Snížení o jediný stupeň znamená přibližně 6 % úsporu paliva. Výměnou radiátorů za podlahové vytápění je možno snížit celkovou roční spotřebu paliva až o 15 %.

Ani tím ovšem výhody podlahového vytápění nekončí. Za zmínku stojí také bezprašný provoz (nedochází k výrazné cirkulaci vzduchu a tedy i víření prachu jako u radiátorového vytápění), který ocení především alergici. Podlahové vytápění navíc nezabírá žádný prostor a nenarušuje interiér. V případě dobře navrženého projektu ho není problém kombinovat s konvekčním vytápěním a to i v rámci jedné místnosti. Využití podlahového vytápění není omezeno velikostí vytápění plochy a využívá se také k ohřevu venkovních ploch. Obrovskou výhodou je možnost přizpůsobení ploše nepravidelného tvaru.

Nevýhody podlahového vytápění

I podlahový vytápění má bohužel několik negativ, se kterými se musí uživatelé smířit. Ta první je spojena s nutností velmi pečlivé instalace. Zvolíte-li soustavu, ve které jsou prvky pevně zabetonovány do podlahy, nebudete ji moct opravit aniž by se trubky nebo rohože nepoškodily. Hrozí také nebezpečí narušení nosnosti stavební konstrukce. Každý jednotlivý krok je proto nutné důkladně zkontrolovat.

Další nevýhoda je spojena s nedostatečnou tepelnou izolací podlahy. V případě nedostatečně izolované podlahy bude významná část tepla unikat do půdy nebo podkladu. Pod trubkami a rohožemi proto musí být uloženy desky z kvalitního extrudovaného polystyrenu, které náklady na realizaci výrazně prodražují.