Bydlení, Chaty, Dětské pokoje, Domy, Inspirace pro bydlení, Interiér, Koupelny, Kuchyně, Ložnice, Nábytek, Obývací pokoje, Podlahy, Tipy & praktické informace, Zdi & tapety
Příběh „Když člověk kupuje a předělává dům“
„Když člověk kupuje dům, měl by si dobře rozmyslet, proč. My jsme ten náš kupovali z úplně chybného důvodu, domnívali jsme se totiž, že budeme chalupařit.“ Takto začíná svůj příběh paní Simona Bohatá z Jindřichova Hradce.
…
Líbilo se nám místo, líbil se nám dům samotný. Stará škola vystavěná roku 1886 (za pěkných časů Rakousko-Uherské monarchie) kousek od dnešních hranic s Rakouskem v obci Mottau. Škola sloužila svému účelu, až do roku 1945, kdy se po násilném vysídlení původních obyvatel, stala (už jako obytný dům) majetkem státu a tedy nebyla ničí. Když jsme ji koupili, léta komunálního zacházení na ní byla bolestně znát. Ale co, chtěli jsme chalupařit a pro tento účel nám zpočátku stačila lehká rekonstrukce. Jenže po dvou letech jsme si museli přiznat, že nás neustálé dojíždění nebaví a rozhodli jsme se opustit Prahu a přestěhovat natrvalo. Zároveň se dostavilo poznání, že chalupa a dům k trvalému bydlení jsou dvě zcela odlišné kategorie. Výsledkem byla rekonstrukce, která trvá zhruba třináctý rok a zdaleka nekončí.
Kapitola první – střecha a stropy
Po zjištění, že střecha, i kdyby nebyla úplně v háji, je příliš nízká pro půdní vestavbu, jsme se chvíli přemlouvali, že lézt po kolenou nebo v podřepu může být docela sranda. Ve stropě se objevila houba Pornatka Vailantova a my se opět chvíli přemlouvali, že zmizí sama, když o ni nebudeme jevit zájem. Tu „mrchu“ pozvali dál bývalí obyvatelé domu, pro něž vyměnit pár prasklých tašek byl asi nadlidský výkon. Zato staré šatstvo, dokonce i spodní prádlo, považovali za vynikající materiál proti zatékání. Zjistili jsme to doslova a do písmene – naráz, když nám stropem verandy spadly na hlavu plesnivé podprsenky a podvlíkačky. Ostatně – veranda prolezlá plísní, bez základů a přistavěná halabala k domu, šla k zemi celá a stavěli jsme ji znovu.
Na konec šla střecha pryč a s ní většina stropů. Abychom čelili v tomto stavu dešťům, přikryli jsme zbytek zuboženého domu obrovskou modrou plachtou a vypadali jsme jako Makro.
Kapitola druhá – podlahy, topení a elektřina
Když stropy, tak i podlahy, řekli jsme odhodlaně a natáhli nové vodovodní trubky, nainstalovali podlahové topení vytápěné kotlem, vyrvali ze zdí starou elektroinstalaci oblečenou v prvorepublikovém kabátě a natáhli novou v nudné, nicméně bezpečné izolaci.
Kapitola třetí – vše je o vašem vkusu
Možná to všechno zní jednoduše, ale při rekonstrukci starého domu máte oproti novostavbě jeden problém navíc. Ten dům už stojí a než ho oblečete tak, jak je vám libo a milo, musíte z něj strhat všechny malby, linolea, asfalty a eternity. Občas jste přitom mile překvapeni, protože zjistíte, že pod linem jsou krásné bukové parkety a pod nánosy omítek žulová futra. Taky jste rádi, že pozornosti bývalých obyvatel unikly alespoň dvoje dveře, jedny do sklepa a druhé na půdu. Řemeslníci vám radí, abyste to „hodili na oheň“ a truhlář je z vás zhnusen, protože ho nutíte, aby vám k těm půdním udělal nová futra.
Rekonstrukce starého domu a jeho osazování starými kusy je běh na dlouhou trať, ale přesvědčili jsme se, že když jsme spěchali, udělali jsme pár zbytečných chyb a vydali příliš mnoho peněz. Poučeni z „chalupářské“ úpravy, další interiérové dveře jsme kupovali ze starých domů, naučili jsme se pískovat skla a i když máme v domě pár nových kusů nábytku, postupně je vyměňujeme za „veteš“.
Dvůr a zahradu upravujeme stejným způsobem. Na rozestavěnou kovárnu v zadní části dvora jsme získali velké staré fabrické okno. Těšíme se na její dostavbu, naše designová dílna se rozrůstá a potřebujeme větší místo, ve staré dílně budeme zpracovávat už jen dřevo. Kamenem ze zahrady dláždíme dvůr, dubové pražce čekají na své místo na zahradě, na terasu přijdou staré cihly. Že se časem vydrolí? Koho to zajímá, my taky nejsme pořád v pubertě, někdy stačí, že se nám to líbí.
Moc děkujeme p. Simoně za krásný příběh a fotografie. Jde vidět obrovský kus práce a velké snahy. Za mě mohu říct – Máte to tam moc hezké. Přejeme, ať dodělávky na domě pokračují podle Vašich představ a těšíme se na další příběh o předělávce designové dílny, o které jsem psala minule. Designová dílna Simona a Petr Bohatí
Blogerka Michaella
Mohlo by se vám také líbit
Zaměřeno na interiér – jak jej správně provzdušnit?
Malí pomocníci, bez kterých se v kuchyni (ne)obejdete
