Šalvěj lékařská

Zajímáte se o léčivé rostliny a rádi byste si doma vypěstovali takovou, kterou využijete nejen léčbě, ale také v kuchyni? Máme pro vás tip. Slyšeli jste již o šalvěji lékařské? Pokud ano, zřejmě jste nebyli seznámeni s jejími přednostmi, protože jinak byste ji již dávno pěstovali.

Jsem šalvěj lékařská, těší mě

Šalvěj lékařská je vytrvalá rostlina polokeřovitého vzhledu, pro kterou je typické silné aroma. Dorůstá výšky v rozmezí 20 – 70 cm, lodyha je přímá a obvykle se nevětví. Řapíkaté a podlouhlé listy jsou široké 1 – 4 cm, dlouhé 2 – 8 cm a mají stříbrnošedou až zelenou barvu. Mladé rostliny mají šedoplstnaté listy, které se později přemění na lysé. Šalvěj kvete v květnu až červenci a jejím plodem je tvrdka.

Rostlina má bohatou historii a nedali na ni dopustit již staří Egypťané. Hojně se vyskytovala ve Středomoří a v Malé Asii a k nám se dostala v průběhu 9. století. Pěstovali ji mniši v klášterních zahradách a postupem času se dostala i na na zahrádky a do květináčů na okenních parapetech.

K čemu se šalvěj lékařská používá?

Využití šalvěje lékařské je skutečně pestré a začneme v kuchyni. Ze sušených listů zelenošedé až stříbrnošedé barvy se vyrábí koření lehce nahořklé chuti. Můžete ho přidat do omáček, nádivek, ale také s ním ochutit sýry. Gurmáni vám potvrdí, že perfektně umocňuje chuť vepřového a telecího masa. Ve staročeské kuchyni se používala mnohem častěji než dnes a to zhruba tak často jako petrželka.

Kromě listů se využívá také kvetoucí nať a to díky svým protizánětlivým, antivirotickým a antibakteriálním účinkům. A to není všechno – dokáže zabránit průjmům a omezuje pocení. Používá se také jako přísada do čajových směsí a údajně přispívá k léčbě mnoha druhů rakoviny. Využití natě jakožto léčiva však musíte zvážit. [highlight]V kombinaci s alkoholem a při vyšších dávkách může působit toxicky a léčbu je proto vhodné zkonzultovat s lékařem.[/highlight]

Kuchyní a léčitelstvím využití šalvěje nekončí. Své uplatnění našla také v kosmetickém průmyslu a vyrábí se z ní přípravky pro potlačení tvorby lupů. Její dezinfekční účinky ji předurčily také jako pleťovou vodu a účinná je i při léčbě zánětů v ústní dutině. Extrakty z šalvěje se přidávají do ústních vod a zubních past, protože potlačují nepříjemný zápach. Pokud doma nemáte pastu ani ústní vodu, žvýkejte čerstvé listy nebo kloktejte nálevem.

Vypěstujte si svou šalvěj

Babské ucho, jak se šalvěji v minulosti často přezdívalo, si můžete vypěstovat i přesto, že nemáte k dispozici zahradu. Tato vděčná rostlina se totiž hodí i pro domácí pěstování v květináči. Musíte ho však umístit na dostatečně prosluněné místo a dobře ho odvodnit. Šalvěji lékařské prospívá vápnitá půda a naopak nemá ráda kyselou vodu a nesnáší zimu, průvan a vlhko. Během chladných měsíců ji proto musíte věnovat dostatek pozornosti.

Pokud se pěstování šalvěje chopíte svědomitě a důkladně, odmění vás rostlina až sedmi lety života. Po čtvrtém až pátém roce života ji odborníci doporučují přesadit na jiné místo, nebo alespoň přemístit květináč. Budete-li pravidelně zaštipovat konce výhonků, bude rostlina keřovitá. Starší dřevnaté listy hluboce seřízněte a suché květy ostříhejte.

[box type=“warning“ ]

Pozor – pokud listy zežloutnou, znamená to, že šalvěj nemá dostatek místo pro kořeny. Budete-li ji pěstovat na zahradě, pravidelně kontrolujte, zda si na listech nepochutnávají housenky, které mají rostlinu v oblibě.

[/box]