Stavíme vinný sklípek

Vinný sklípek je symbolem vinařských krajů, kde jsou z nich někdy sestavené takřka celé vesnice, ale můžeme si ho postavit i jinde. Takže lze stavět vinný sklípek všude, my teď vynecháme všechny s tím spojené formality a budeme se bavit o projektu.

Vinné sklípky se dělí na dva druhy, a to na pasivní, které jsou postaveny tak, že klima udržují sami od sebe. Takové najdeme především ve vinařských oblastech, kde s tím mají velké zkušenosti. Pro tzv. aktivní vinné sklepy platí, že vhodné klimatické podmínky udržuje klimatizační technika.

Na co slouží vinný sklípek

Vinný sklípek je určen především ke skladování vína, ale někteří v něm mají také lis a další zařízení na výrobu vína, skladové plochy, posezení, kuchyňku, sociální zařízení a můžeme jít do dalších detailů. Pokud tam chceme mít všechno, jde již o stavbu srovnatelnou s výstavbou vily. My ale tak daleko nepůjdeme.

Idea sklípku

Na začátku si stanovíme, zda se pustíme do novostavby, nebo využijeme prostor již hotových, třeba nepoužívaný sklep. Pokud využijeme stávajících prostor, je to samozřejmě jednodušší, ale málokdy takovou stavbu budeme mít u vinohradu, nebo alespoň v klidu v zadní části zahrady. Pokud to bude novostavba, buď využijeme služeb profesionální stavební firmy, nebo se pustíme do stavby sami. Sklípek patří do země, takže můžeme kopat do svahu, do hloubky, ale také jen stavbu zahrneme a vznikne kopeček.

Dalším rozhodnutím je materiál stavby. Správný sklípek musí mít klenbu, takže bude opravdová, nebo jen falešná? Strop může být ale i rovný. Můžeme použít nové cihly, staré cihly, ale asi nevíce stylový bude sklípek z kamenů, nejlépe z pískovcových štuků. Moderní způsob je vnější plášť sklepa z tvárnic vylévaných betonem nebo i z litého betonu, a asi 5 cm od něho vnitřní zeď ze starých nebo nových cihel. Ta vzduchová mezera je pro lepší koloběh vzduchu, ale musí mít nějaký přívod, nejlépe ventilační trubkou. Pak ještě ventilační kománek v klenbě sklepu, a máme hotovo.

Sklípek je dobré mít se složitějším půdorysem, případně s nikami, aby byla plocha stěn co největší.

Nad sklípkem se někdy staví zvláštní domeček na jednoduché přespání a uložení nářadí. Domek ovšem přispívá také k vyrovnávání teplot ve sklípku.

Další pravidla

Boční stěny, i když jsou v zemi, neizolujeme k vytvoření přirozeného vlhkého mikroklimatu, aby se nerozesychaly zátky a dařilo se vinným plísním. Samozřejmě by do sklípku nemělo pršet, takže se dává izolace jen na strop. Pokud zde budeme mít vodu, a to vínu samotnému neškodí, pak musíme mít jímku s odpadem, případně s čerpadlem.

Důležitá je teplota, norma povoluje dokonce 18 °C, minimum by mělo být 8 °C, lepší je samozřejmě teplota nižší, ideálem je 11 až 14 °C. Důležité je, aby teplota nekolísala. Proto je také vhodné používat úsporné žárovky, případně zářivky, aby svým vyzařovaným teplem neovlivňovaly klima ve sklepě.

Vlhkost vzduchu by měla být od 60 do 70 %, hlavně proto, aby se nerozesychaly sudy a korkové zátky, což by způsobilo propouštění vzduchu do lahve a zničení obsahu oxidací.

Pokud vyrábíme víno, jeho chuť zlepšuje již zmíněná vinná plíseň. Ta žije ale jen tam, kde jsou alkoholové výpary. Proto by tu měly stát dřevěné soudky se zrajícím koňakem, nebo alespoň lahve pálenky. Ta druhá možnost je jistě snazší, ale je dokázáno, že prospěšná vinná plíseň ničí všechny plísně ostatní.

Pro interiér platí, že čím větší vlhkost, tím ji dříve podlehne dřevěné vybavení.

Ukládání vína

Základní uložení vína je v sudu, ale pro nevinařské kraje se používají především lahve. Ty by měly ležet, aby neoschla zátka zevnitř. Regály se proto budují z cihel, kameniny nebo z prefabrikovaných betonových desek.

Závěr

Patronem vinařů je sv. Hurban, proto bychom mohli mít jeho sošku někde v nice, aby zde naše počínání pozorně hlídal.