Svída krvavá – pěstování

[dropcap]J[/dropcap]e to opadavý listnatý keř, dobře odolává mrazu a silným větrům, spokojí se i s chudší půdou. Kvete zjara a může dorůst výšky až více než pěti metrů. Větve může mít přímé nebo převislé. Kůra prutů je zpočátku zelenavá, později se barví do vínově červeného nebo hnědého odstínu. Listy se na podzim zbarvují do nachově červené barvy, květy jsou bělavé, rostou asi v pěticentimetrových květenstvích, plody jsou tmavofialové až černé a visí na purpurových stopkách.

Pěstování

Svídy rostou dobře v propustné a vlhčí půdě. Jsou mrazuvzdorné, odolávají suchu, dobře snášejí i znečištěné ovzduší. Základem pěstování svídy je pravidelný řez. Snáší ho dobře jak během vegetace, kdy zejména po jarním řezu rychle obráží, tak i v době vegetačního klidu. Svídy ale nikdy neseřezáváme až zcela u země, ale za venkovním očkem nejvíce 10 centimetrů nad zemí. Tím kromě zmlazení keře docílíme i nevzhledné metlovitosti a nadměrnému rozrůstání se. Tento radikální řez provádíme jednou za tři roky, nejlépe koncem zimy, než začne keř rašit. Seřezáváme na vnější pupen asi 5 centimetrů nad starými pahýly, které zůstávají po každoročním řezu.

V červnu po odkvětu bychom měli všechny keře starší tří let kvetoucí v květnu prořezat tak, že výhony zkrátíme o jednu třetinu. Tento řez keřům obecně prospěje, budou mít lepší listy i květy, kdežto svídy bez řezu po čtyřech letech zdegenerují.

Díky své odolnosti a bezproblémovému tvarování se hodí i do živých plotů, které se zakrátko díky zahuštění stanou zcela neprostupné. Svídy jsou také ideálním větrolamem. Svídu krvavou můžeme snadno přetvořit v bonsaj a některé kultivary lze pěstovat v nádobách na terase. Na zimu ale musíme nádoby dobře zabalit, aby rostlinám nezmrzly kořeny. Tvrdé dřevo se používalo k výrobě násad k nářadí anebo k výrobě luků.